|
|
Strategic Narratives in Sino-European Relations
Webrová, Nina ; Karmazin, Aleš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je analyzovat prezentaci strategických narativů různých institucí Evropské unie (EU) vůči Čínské lidové republice (ČLR) se zvláštním zaměřením na vývoj v letech 2012 až 2022. Jádrem výzkumu byla analýza strategických a zahraničněpolitických dokumentů EU týkajících se Číny. Cílem je nejen identifikovat různé strategické narativy EU vůči ČLR, ale také analyzovat, jak tyto narativy předpokládají strategickou angažovanost EU a Číny, jak se vyvíjejí v čase, jak se liší mezi jednotlivými institucemi a jaká je dynamika různých narativů v rámci institucí EU. První část práce uvádí kontext současných čínských a evropských narativů a vysvětluje použitý teoretický a metodologický rámec. Druhou (hlavní) částí práce je analýza politických usnesení EU týkajících se Číny. Klíčovým zjištěním je, že mezi narativy používanými různými institucemi EU existují nesrovnalosti a někdy i rozpory a že neexistuje jednotná vize strategické angažovanosti EU a Číny. Vývoj jednotlivých narativů v průběhu času byl také velmi odlišný. Tato nejednotnost brání snahám EU prezentovat koherentní strategický přístup vůči Číně. To následně může oslabit schopnost EU účinně vyjednávat s ČLR jak v bilaterálním, tak v multilaterálním prostředí. Jinými slovy, vzestup Číny a její rostoucí diskurzivní síla vyžadují, aby EU...
|
|
|
Reception of Strategic Economic Narratives: Case Study of the Kenyan News Discourse.
Řehák, Vilém ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent) ; Záhořík, Jan (oponent)
Strategický narativ je komunikační nástroj politických elit, které jeho prostřednictvím konstruují sdílený význam mezinárodního dění, formulují národní zájmy, snaží se změnit mezinárodní diskurzivní prostředí a také ovlivnit chování ostatních aktérů. Strategický narativ je složen ze tří dynamických procesů, které probíhají současně a vzájemně se ovlivňují a posilují: formování narativu v daném státě, jeho projekce na mezinárodní scéně a jeho recepce v ostatních státech. Teorie strategických narativů zapadá do teoretického rámce tzv. nového regionalismu, který se snaží analyzovat vztahy mezi procesy globalizace, globalismu (globálního vládnutí), regionalizace a regionalismu. Až donedávna byla tato analýza prováděna výhradně ze státně-centrické a pozitivistické perspektivy, což víceméně znemožňovalo zahrnout do analýzy otázku percepce a recepce mezinárodně-politických, resp. mezinárodně- ekonomických událostí. Předložená dizertace se snaží vyplnit tuto mezeru v současném výzkumu. Dizertace analyzuje globální politickou ekonomii z interpretativního konstruktivistického pohledu: jako zdrojová data využívá články z místního nejčtenějšího deníku a analyzuje mediální (zpravodajský) diskurz jako jednu z forem širokého společenského diskurzu. Takto provedená analýza nám může pomoci odhalit, jak místní...
|
|
|
Desecuritisation and Strategic Narratives: China's 16/17+1 Initiative in the Central and Eastern European Countries
Zhai, Dongyu ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent) ; Snetkov, Aglaya (oponent)
Magisterská práce používá kritickou analýzu diskurzu k analýze čínského strategického použití desekuritizační rétoriky ve své 16/17+1 zahraniční politice, která cílí na země střední a východní Evropy. Z hlediska sekuritizační teorie a strategických narativů, analýza naznačuje, že čínská zahraniční politika strategicky cílí na země střední a východní Evropy, za účelem uskutečnění ambicí nastolení nové mezinárodní normy. Desekuritizační strategie se používají na zmírnění vnímání Číny jako "čínské hrozby" a zvýšení atraktivity Číny jako perspektivního regionu jako centra pro světovou ekonomiku a geopolitiku. Mezi politickými elitami V4 se vnímání čínského vlivu liší. Pro-čínský postoj na vládní úrovni je motivován zvláště ekonomickými pobídkami a politickou agendou. Paralelně, anti-čínská a re-sekurizační politika vůči Číně je silně propojena s dominancí trans-atlantických vztahů s USA a také hájením evropských hodnot. Klíčová slova Zahraniční politika Číny, země střední a východní Evropy, desekuritizace, strategické narativy, mezinárodní normy, iniciativa 16/17+1
|
|
|
Reception of Strategic Economic Narratives: Case Study of the Kenyan News Discourse.
Řehák, Vilém ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent) ; Záhořík, Jan (oponent)
Strategický narativ je komunikační nástroj politických elit, které jeho prostřednictvím konstruují sdílený význam mezinárodního dění, formulují národní zájmy, snaží se změnit mezinárodní diskurzivní prostředí a také ovlivnit chování ostatních aktérů. Strategický narativ je složen ze tří dynamických procesů, které probíhají současně a vzájemně se ovlivňují a posilují: formování narativu v daném státě, jeho projekce na mezinárodní scéně a jeho recepce v ostatních státech. Teorie strategických narativů zapadá do teoretického rámce tzv. nového regionalismu, který se snaží analyzovat vztahy mezi procesy globalizace, globalismu (globálního vládnutí), regionalizace a regionalismu. Až donedávna byla tato analýza prováděna výhradně ze státně-centrické a pozitivistické perspektivy, což víceméně znemožňovalo zahrnout do analýzy otázku percepce a recepce mezinárodně-politických, resp. mezinárodně- ekonomických událostí. Předložená dizertace se snaží vyplnit tuto mezeru v současném výzkumu. Dizertace analyzuje globální politickou ekonomii z interpretativního konstruktivistického pohledu: jako zdrojová data využívá články z místního nejčtenějšího deníku a analyzuje mediální (zpravodajský) diskurz jako jednu z forem širokého společenského diskurzu. Takto provedená analýza nám může pomoci odhalit, jak místní...
|
host ::
RSS.